pátek 9. prosince 2016

Jak se vznést nad africký prales

Už několik let se bráním pokušení, abych do arzenálu kamerové techniky, kterou používám k natáčení dokumentárních filmů, zařadil i bezpilotní dron. U nás je jeho použití pro komerční účely přísně regulované a proto se vždy obracím na profíky ze společnosti Copterfilm nebo RCK Media. Ve světě je to ale s pravidly pro provoz dronů místy trochu volnější a proto jsem vyhověl přání režiséra Jana Hoška, se kterým natáčíme nový dokument o výzkumu termitů a na cestu do afrického Kamerunu se vybavil dronem DJI Phantom 3 Advanced, který nám pro tyto účely laskavě zapůjčila firma Drona.cz. Původně jsme zamýšleli zakoupit skvělou a velmi skladnou novinku od firmy DJI Mavic Pro, ale jeho dodávky na trh mají pro celosvětový obrovský zájem zpoždění. Ukázalo se ale, že i Phantom je velmi pohotový a inteligentní stroj.

Nikdy před tím jsem dron nepilotoval a tak jsem jediné znalosti získal koukáním přes ruce profíkům , sledováním youtube a četbou návodu. Před odletem jsem měl jen jediný den, abych dron zkusil alespoň “pověsit” do vzduchu a úspěšně přistát. Dlouho jsem řešil, jakým mobilním zařízením pomocí aplikace DJI vlastně stroj ovládat, vyzkoušel jsem několik tabletů a chytrých telefonů, ale všem zamrzal obraz na displeji a musel bych tak letět úplně naslepo. V poslední chvíli jsem pořídil mobilní telefon hammer energy, na kterém vše běželo svižně a bez problémů. Zřejmě je to i kvůli systému Android 6, který je na něm instalován. Mimochodem ten telefon je další skvělé zařízení pro terénního kameramana - velká výdrž baterie, odolný, snese ponoření do vody, možné osadit dvěmi SIM, příznivá cena apod. Doporučuji.

S přepravou dronu v kabině letadla nebyl problém, bezpečnostní kontola na letišti jen věnovala zvýšenou pozornost bateriím dronu. Připomínám, že baterie se smí přepravovat pouze v příručním zavazadle.

Po dlouhé cestě až na základnu ve vesničce Ebogo, asi jeden a půl hodiny jízdy autem z Yaounde, jsem tedy poprvé naostro vzlétnul a začal filmovat. Většina filmu se totiž odehrává v příšeří lesa, kde probíhá vlastní terénní výzkum termitů a dron nám umožnil získat novou perspektivu, na chvíli vydechnout z dusné zeleně a nabídnout divákům filmu i stále ještě nevšední záběry na koruny afrických stromových velikánů. Až teprve nadhled dronu nám také odhalil jak blízko jsme druhé největší řeky Kamerunu nebo kam až pronikají platáže místních farmářů.


Jako naprostý začátečník jsem se s dronem snažil létat pokud možno jednoduše a hlavně v bezpečné vzdálenosti od všudypřítomných větví stromů. Chvíli mi totiž trvalo než jsem si zautomatizoval ovládání všech povelů na dálkovém ovládání, člověk si navíc musí hlídat správnou expozici a kompozici a myslím, že není vůbec náhoda, že profíci vždy pracují ve dvojici - pilot a kameraman. Pro start a přistání jsem volil většinou místní cestu a odtud posílal dron na bezpečný “kamerový průzkum”. Občas jsem byl nucen porušit pravidlo přímé viditelnosti stroje, protože výhled na oblohu neustále zakrývají nějaké stromy. Naštěstí panovalo pro letání dobré počasí, bylo bezvětří nebo jen slabý vítr. Trochu větší oříšek nastal, když jsme při výletu na pyrogách chtěli natočit místní unikát - asi 60 metrů vysoký strom, který výrazně převyšuje okolní porost. Nebylo totiž odkud odstartovat. Na start z vratké pyrogy jsem si netroufal a tak jsme se museli prosekat na nejbližší návrší s plantážemi a odtud jsem pak dron ke stromu poslal. Původně jsem plánoval obkroužit korunu, ale pro značnou vzdálenost a nemožnost přímého vizuálního kontaktu se strojem jsem od záměru upustil.


Myslím, že záběry z Phantomu na kamerunský prales vypadají velmi dobře, kvalita fotografií je také překvapivě dobrá a diváci České televize je doufejme budou moci shlédnout příští rok ve filmu s pracovním názvem “Termitátor”. Kromě firmy Drona.cz, by nebylo natáčení možné i bez podpory výzkumného týmu doc. Jana Šobotníka a jeho mateřské České zemědělské univerzity. Česká televize by se měla stát koproducentem filmu.