Jako kameraman a fotograf přírody jsem dlouho postrádal teleobjektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností, který by byl použitelný na full frame fotoaparát a tedy i na super 35mm čip kamery a pokrýval přitom co největší rozsah ohniska. Je to pro mne důležité zejména kvůli filmování, ale i fotografování, protože pak nemusím neustále přehazovat objektivy a mohu celou scénu tzv. rozzáběrovat a přitom nepřijít o nějaký výjimečný okamžik. Potřebuji zachytit zvíře v celkovém kontextu prostředí i detaily v jeho chování. Za starých časů malých čipů kamer byly běžné transfokátory až 18x nebo i 24x, pro velký čip je ale takový rozsah extrémně náročný na konstrukci, cenu i váhu. Existuje proto jen několik filmových superdrahých a těžkých objektivů od firem Fujinon nebo Canon, které jsou však pro našince cenově naprosto nedostupné a potřebují i svého nosiče a pro fotografování jsou těžko použitelné. Je tedy samozřejmé, že mě nová Sigma 60-600 mm se svým rozsahem 10 násobného přiblížení okamžitě zaujala a díky laskavosti dovozce jsem jí měl nedávno možnost asi 10 dnů testovat v africkém Zambezi. Následující text berte jako moje uživatelské zkušenosti z terénu, podrobné technické testy zde nečekejte.
V Africe jsem sebou měl ještě dva objektivy, které jinak pro práci s delšími ohnisky používám - Nikkor 300/2,8 AF-S II a první generaci Tamron 150-600, se kterými jsem mohl hned na místě srovnávat. Fotil jsem na Nikon D600 a s pomocí adaptéru natáčel na Sony FS7 (E-mount). K redukcím se dostanu později.
Objektiv má na první pohled celou řadu užitečných konstrukčních řešení. Jako zástupce řady Sport je utěsněný proti prachu a vlhkosti (potřebné nejen v Africe) a jeho váha 2,7kg je podobná jako u Nikkoru a výrazně vyšší než u Tamronu. Oproti třeba staršímu Nikkoru 80-400, který používal kolega, působí velmi solidním a poctivým dojmem. Perfektní je na Sigmě široký ostřící kroužek a hlavně jeho příjemná vůle v manuálním režimu, která připomíná staré manuální objektivy a ne AF objektiv. Při filmování totiž ostřím ručně a tak je chod a rozsah ostřícího kroužku v MF režimu pro mě klíčový. Výrazné a přehledné je i označení ohniskových vzdáleností na druhém kroužku, které jdou na každém označeném ohnisku uzamknout. Skvělé. A při ohnisku 200mm se objektiv mění v makro - to je tedy také unikátní a praktické. Co mě překvapilo, byla možnost nasadit na objektiv ještě telekonvertor, např. zmíněný Tamron to svojí konstrukcí neumožňuje. Výrobce by tuto možnost jistě nenabízel, kdyby nebyla optická kvalita na nejdelším ohnisku brilantní. Při dostatku světla a vykreslení jen menšího super35 mm čipu je použití telekonvertoru dobré zejména při filmování, kde se pracuje většinou jen s 1/50 sekundy a nižší světelnost tolik nevadí. Neměl jsem ale zatím k dispozici vhodné telekonvertory, takže se těším, že vyzkouším tuto možnost v budoucnu.
Veškeré fotky jsem při testování dělal z ruky, stativ jsem vůbec nepotřeboval. To samo o sobě myslím vypovídá o ergonomii a zejména kvalitě stabilizace, kterou je objektiv obdařen. Je to samozřejmě při váze objektivu 2,7kg trošku dřina, ale zase to je výrazně menší “macek” než třeba světelné pevné objektivy typu 400/2,8. Stabilizace jde přepnout do dvou režimů, režim 2 je určený pouze pro vodorovnou stabilizaci, pro focení jsem používal režim Normal. Rychlost i přesnost automatického ostření byla pocitově podobná mému Nikkoru 300/2,8 a lepší než u Tamronu. Pro filmování je skvělé - a v této kategorii objektivů i unikátní, že objektiv téměř nevykazuje žádný “focus breathing”. Tedy, že při přeostřování se zároveň nemění velikost obrazu. Při focení by to nevadilo, ale u filmování mají tuto vlastnost jen drahé speciální filmové objektivy, to je obrovské plus pro tuto Sigmu.
Co na mě ale udělalo největší dojem byla obrazová kvalita, tedy ostrost, podání barev a charakter neostrých prvků v záběru. Většinu fotek jsem dělal na “plnou díru”, tedy otevřenou clonu 6,3 na nejdelší ohnisko 600mm a výsledek byl co se ostrosti týká znatelně lepší než z Tamronu nebo Nikkoru s 2x telekonvertorem (verze II). Klobouk dolů. Podání barev je velmi přirozené a “bokeh” je také příjemný. Testoval jsem různá ohniska a nevidím mezi nimi rozdíly, mění se pouze minimální clona.
Kdybych mohl objektivu něco za sebe vytknout, tak jsou to paradoxně další dvě moderní konstrukční vychytávky, kterými se pyšní. První komplikací je elektromagnetická clona. Tělo fotoaparátu i kamery musí s objektivem komunikovat elektronicky, jinak si zkrátka nepřicloníte. To může být u objektivu s bajonetem Nikon problém při použití nejrůznějších adaptérů pro uchycení na jiné bajonety. V mém případě na E-mount firmy Sony, kterým je opatřena kamera FS7. Mnou použivané adaptéry Metabones s příjemným plynule clonícím kroužkem tedy nefungují a jediná možnost je použít adaptér firmy Commlite CM-ENF-E1 a clonit - bohužel - krokově na kameře. Pro bajonet M4/3, používaný třeba na oblíbených Lumixech GH5, však podobný adaptér zatím neexistuje.
Druhou komplikací pro mne byla mohutná patka pro uchycení na stativ, kterou je stativ vybaven. Je vyrobena rovnou s Arca-Sviss systémem pro uchycení do stativu, ale bohužel je díky tomu výrazně vyšší než mají jiné teleobjektivy. U focení, kdy je objektiv upevněn do stativu a na něm je nacvaklý fotoaparát, to je fajn, ale při použití těžší kamery je nutné použít podpůrný systém, kdy je uchycen objektiv i kamera. Nastal tak pro mne problém, protože jsem vše nenapasoval na jinak variabilní systém Vocas. Naštětstí lze samotnou patku odšroubovat a nahradit na míru vyrobenou patkou nižší, při testování jsem jí ale ještě neměl k dispozici.
Řekl bych, že největší využití bude mít objektiv pro fotografy třeba na africkém safari, kde jsou velmi variabilní podmínky co se týká velikosti zvířat (od drobných ptáků po slony) a jejich vzdálenosti od fotografa a často je tak třeba měnit ohniskovou vzdálenost objektivu. Světla je většinou dostatek, takže relativně nižší světelnost objektivu na dlouhém ohnisku vůbec nevadí. Pro filmování je využití jednoznačné, nic podobného v tak skvělém poměru výkon/cena není na trhu k dispozici a výsledný obraz je konkurenceschopný i s mnohanásobně dražšími objektivy. Kvalita objektivu mne při testování zaujala natolik, že jsem se rozhodl ho zařadit do svého foto-filmařského arzenálu.
Žádné komentáře:
Okomentovat